|
Cesty po Evropě
V loňském roce jsme se rozhodli, že budeme děti postupně seznamovat se zeměmi Evropské unie. Trochu jinak, než se to běžně v hodinách dělá.
Letos podruhé jsme se tedy vydali na Cesty po Evropě. Zatímco loni jsme se
seznamovali s Francií a Belgií, letos jsme se rozhodli pro naše sousedy –
Polsko a Slovensko. Připravili jsme si 6 okruhů, do nichž se žáci mohli podle svých zájmů (a volných míst) přihlásit. A tak kromě zeměpisných údajů a zajímavostí se děti seznámily s historickými i současnými osobnostmi, naučily se vařit typická polská a slovenská jídla, vyráběly lidové kroje (z papíru), poslouchaly moderní polskou a slovenskou hudbu.
Celý projekt probíhal ve dvou dnech (26.3.-27.3).Ve středu 26.3.pracovaly děti ve skupinách,ve čtvrtek na společné prezentaci předvedly,čím se jejich skupinka zabývala. A nebyla to nuda! Své umění předvedli slovenští zbojníci v čele s Jánošíkem,vystoupili i známí sportovci obou zemí,ochutnali jsme pro nás neobvyklé dobroty našich sousedů. Že to děti zaujalo, o tom svědčily jejich otázky: „A které země budou příště? „
LIDOVÉ KROJE POLSKA A SLOVENSKA
Vznik tradičního lidového kroje bylo podmíněno především zemědělstvím. Pěstováním textilních rostlin, chovem hospodářských zvířat a zpracováváním kůží.Všimněte si, že v chudších krajích je kroj jednodušší, neboť živobytí bylo zde obtížnější a složitější. V nížinách měli lidé více času na zdobení svého oblečení, používali více látky,krajky, výšivky, a podobně .
Naše skupina Vám představí jeden kroj z Polska a dva kroje ze Slovenska.
Polsko
Tento kroj je z jihu Polska – z Krapkowic. Všimněte si pestrosti oděvu, krajek a výšivek. Dívky se zdobily květinovými věnci na hlavách a muži nosily černé široké klobouky. V Krapkowicích probíhá každoročně v květnu folklorní festival „ Dny Odry“, kde se předvádí lidové kroje a hudební tělesa z celého Polska.
Slovensko
Podtatransko
Předlohou nám byl kroj od Liptovského Mikuláše. Na rozdíl od předchozího kroje, je tento méně zdobený a jednodušší. Ženy nosily také přes sukni zástěru a šátkový přehoz přes ramena. Muži mívali při sobě také „čakan“, což byla dlouhá hůl ve tvaru sekery, přes ramena plášť a široký opasek.
Vajnorsko
Na tomto kroji je vidět vliv zemědělského charakteru obyvatel Vajnor, i když byli poddanskou obcí Bratislavy. Kroj je velmi zdobený a svými typickými znaky je příbuzný spíše se slovenskými vesnicemi Jura, Pezinka, Cajly, Viničné a Slovenského Grobu než s předměstskými oblastmi Bratislavy.
Kuchyně Slovenska, Polska
Naše skupina se zabývala slovenskou a polskou kuchyní. Zjistili jsme, že obě jsou velmi podobné naší české kuchyni. Vaří hodně zeleninové polévky, brambory a zelí. V Polsku jedí často ryby a na Slovensku je nedílnou součástí stravy sýr a to hlavně ovčí. My jsme se rozdělili do čtyř skupin a připravili jsme slovenskou zelňačku, bramborové palačinky, pirohy plněné hlávkovým zelím a slovenské cukroví. Všechno se n nám podařilo a tak byla i možnost naše výrobky ochutnat. Myslíme, že všichni mohli alespoň nakouknout do kuchyní našich blízkých sousedů.
|
